Skip to content Skip to navigation

Je pravdou, že mnohé náboženské, politické, sociální skupiny v Evropské unii mají různé cíle. Tak některá skupina nemusí respektovat normy ostatních. Pokud jde o inkluzi migrantů v rámci liberálně-demokratického řádu, pak by měli různé skupiny spolupracovat společně. Jsou muslimové ochotni spolupracovat? Jsou ochotni střepat pouštní prach z nohou, popel z vousů a vymýt příměsi, které oprávněně dráždí a provokují? Vždyť i největší etnikum v Evropě – cikánské, žije svým vlastním životem a úmyslné neprovokuje. Například nedostatek sociální kontroly uvnitř muslimské komunity umožňuje despotismus. Muslimové, pokud získají převahu v dané populaci, zavádějí nedemokratické systémy s jinými kritérii selekce, jaké byly obvyklé v tradiční společnosti.

Neobhajujte muslimy záměrně nesprávnými důvody. Je totiž pravdou, že oni sem vnáší ne-Evropské tradice, zastaralé sociální chování, především – zlobně hledí na všechny ne-muslimy tedy i na ty, kdo jim s ochotou pomáhají.

Je krušné pomáhat tomu, kdo se na pomáhajícího dívá s despektem, ale nejhorší ze všeho je, když si tuhle pravdu sám sobě pomáhající nepřizná, že není vítán ani přijímán, tím, komu nezištně pomáhá.

Co se toho namluví o mírumilovném islámu! Ale je na něm vůbec něco tak božského, tak laskavého? Hle, podívejte se, jak se lísavým plížením plíží. Jak se podlézavým patolízalstvím hrbí. Všímejte si, jak otáčí hlavu přes rameno!

Ne, není božský, ani mírumilovný, je Věznitelem. Nemůžete přece tvrdit o Zlu, že není zlem, aniž byste uráželi Osud. Proto je mi islám zlou předtuchou i na Západě.

Robert Poch, Proč nejsem muslimem, VI:39