Skip to content Skip to navigation

Většina s mými argumenty nemusí nutně souhlasit. Každý pluje nad hlubinou nazírání. Prezentuje vlastní postřehy, samozřejmě i já. Můj úsudek je jeden a váš úsudek je jeden. Vy máte svůj názor, nechte si ho! Já mám svoje mínění a nechám si je! Nejsme jako nezvedné, rozverné děti, co se chtějí prát a přeprat. Vyzráli jsme. Dospěli jsme k poznání, že ušlechtilá diskuse je obehnána mantinely kompromisů.

Ať už pracujeme s konkurujícími si pojmy či s alternativními koncepcemi nebo ne, má diskuse na téma „islám, zlá předtucha" v konotaci antiopresivních přístupů snad nepatrnou cenu, ale naznačuje jisté intelektuální a ideologické neshody, mezi světem Západu a muslimů. V eseji probírám tyto různé pohledy na "moji" zlou předtuchu: (1) chce (o)vládnout svět, (2) odmítá být věcí veřejnou, aby mohl být kritizován a problematizován (3) odmítá kompromis a konsens, (4) usiluje přivlastňovat si moc a rozdělování zdrojů.

Z uvedených důvodů proto nechci nikomu nic urputně vyvracet ani vám cokoli lísavou culivou falší podsouvat. Ba naopak! Budu důsledný a tvrdý hodnotitel. Už jen proto, že autorita islámu na Západě není a ani nesmí být legitimní. Neměli by mít příležitost ani prostředky, aby ovlivňovali chování nás Evropanů. Mám přímo povinnost nosit vlastní posudky a veřejně prezentovat kritiku. Na druhou stranu vy zas máte můj názor v dialogu neschválit, odmítnout, a nikoli jen ledabyle odbýt, ale navrhnout lepší vnímání problému. Pokud je vaše argumentace v rámci diskursu lepší, samozřejmě ustoupím. Zhodnotím vlastní úsudek. Ovšem já usiluji, abych rozlišil objektivní pravdy od předsudků.

Robert Poch, Proč nejsem muslimem, IV:1