Skip to content Skip to navigation

Andreje Babiše asi musí konkurence neskutečně štvát… (Vladimír Kroupa)

Andrej Babiš, Politik, Premiér27. května 2020,  17:19

Trh s potravinami je pokřivený. Křivícími prvky a tlaky jsou hlavně dotace, bohužel se situace dostala do takové fáze, kdy je návrat k „normálu“ velmi obtížný, ne-li nemožný.

A jsou lidé, kterým to více než vyhovuje...

V poslanecké Sněmovně se má projednávat návrh zákona o potravinách. V něm, jako šídla v pytli, jsou zašité i dva pozměňovací návrhy, jeden od poslankyně za ANO, Margity Balaštíkové, druhý od komunistického poslance Pavla Kováčika.

O co v nich jde...?

Ten první, od paní poslankyně se týká toho, že by pokud možno už od příštího roku mělo mít své pevné místo v regálech našich obchodů s potravinami závazně – tedy povinně, 55 % českých výrobků. Poslankyně se ale vůbec nedrží u zdi, a dokonce do budoucna plánuje v každém dalším roce zvyšovat tento podíl českých potravin v českých obchodech o dalších 5 %, a to prosím pěkně až do roku 2027.

Pan komunistický poslanec Kováčik jde ještě dál, ten to vidí tak, že by všechny obchody s prodejní plochou nad 400 metrů čtverečních, měly nabízet povinně nejméně 60 % českého potravinového zboží...

Na první pohled se tyto návrhy zdají být dobré, člověk si říká, že jako fajn, že se takovým opatřením zvýší produkce českých výrobců potravin, zemědělci se budou moci bez obav z konkurence cizích dodavatelů z jiných států těšit na skoro jisté zisky z domácího trhu. Všichni víme, že zahraniční zemědělci a chovatelé mají k dispozici vyšší dotace na svou produkci v takové výši, o které se nějakému tomu Pepovi Novákovi, co někde na české Vysočině pěstuje brambory, nebo který chová prasata, ani nezdá.

Produkce takového Pepy je na našem trhu tím pádem jen obtížně konkurence schopná, protože ho svou nabízenou cenou bezpečně převálcuje dodavatel z Nizozemí, nebo z Německa.

Když ale budou muset obchodníci povinně odříkávat dodávky z onoho Nizozemí, a Německa, Pepa bude mít větší šanci.

Myšlenka dobrá, řečeno slovy klasika Járy Cimrmana, ale výsledky nebudou dobré...

Problém je totiž v tom, že ani Pepa, ani Václav, ani nikdo jiný z našich luhů a hájů, nebude zkrátka schopný splnit svou produkcí požadavky současného trhu, současného českého zákazníka.

Už dávno není naše země svou potravinovou produkcí soběstačná, což ve všech směrech dnes již „rozmazleného“ českého spotřebitele ani nikdy nebyla. Nyní je marné ptát se, kdo za to může, čím to je, co se s tím dá dělat.

Situace se dostala tak daleko, že se s tím dnes nedá dělat vlastně nic. Ano, může přijít befel shora, ve smyslu oněch dvou návrhů zásahů do trhu, ale dočkáme v takovém případě něčeho opravdu pozitivního?

Asi sotva...

Jediné, čeho se dočkáme, bude další pokřivení trhu, další zdražování i základních potravin, obrovský propad v nabídce a pestrosti sortimentu. Navíc, jako bonus, o který ale asi stojí jen málo kdo, půjde do kytek i kvalita produktů, protože pokřivený trh zaviní daleko menší tlak na kvalitu dodávaného sortimentu. Čeští výrobci a dodavatelé potravin už dnes zkrátka nejsou schopní uspokojit požadavky zákazníka z vlastní produkce, ať už jde o množství, pestrost, ani o kvalitu.

Ano, Pepa bude moci zaměstnávat Tondu i Petra, bude mít ze zisků bezpečně na jejich výplaty, ale když potom ten Tonda a Petr půjdou do supermarketu, tak si z něj odvezou místo pěti druhů jogurtů jen dva, maso pak za takovou cenu, že budou mít co dělat, aby dořídili auto bezpečně domů, protože se jim budou protáčet panenky ještě za jízdy, v neděli k obědu budou jíst ze dvou zakoupených kil brambor sotva kilo, protože zbytek, ten nahnilý, bude muset jejich Anča, nebo Marie, při škrábání bez milosti okrouhat.

Zeleninu a ovoce si koupí jen od června do října, v případě skladněných jablek ještě možná něco bude na Mikuláše do punčochy. Jo, nějaký ten pomeranč a banán se také najde, ale bude jich nabízeno méně, budou dražší a zase se o ně budou lidé u regálů skoro prát.

Jenže vážně si někdo myslí, že ten Pepa, nebo Václav, tedy čeští zemědělci a chovatelé, z toho budou mít nakonec opravdu své jisté...?

Nebudou mít náhodou oba smůlu...?

Budou, a víte proč?

Protože se najdou lidé, kteří si budou za takové situace mnout ruce mnohem více a s mnohem větší nadějí, než ti dva příštipkáři.

Tací lidé totiž už hodně let dělají všechno proto, aby ovládli trh s potravinami a to opravdu ve velkém. To znamená, že pokud by skutečně měly obchody nařízeno v příštích letech nabízet ona pevná procenta českých potravin, hádejte, čí produkce se do oněch „povinných“ procent krásně napasuje...?

A povinně, žádné kecy, žádné pochyby, žádná konkurence. A krásně podle zákona...

Asi jako když se na našich polích začala objevovat najednou všude žlutá barva. Také jsme slyšeli o tom, že je to pro naši zem „povinné“, že nás k tomu nutí nařízení, že to tak musí být.

A kontrolní otázka – od KOHO byla tato tvrzení slyšet, kdo za takový stav loboval, kdo z něj má dnes největší užitek...?

Pokud trpíte nedochápavostí, sorry jako, vraťte se prosím zpět k mému nadpisu.

Ti chápavější asi nemusí...

Vladimír Kroupa

Autor článku: