Skip to content Skip to navigation

Dolomity - záludnosti terénu (Martina Moudrá)

Jištěná stezka nad srázem 6. dubna 2015,  04:58

Dolomity, stejně jako jiné velehory, vypadají na fotkách a videích malebně a krotce. Ve skutečnosti však jsou jejich masivy až děsivě mohutné. Skalní srázy jsou velmi strmé a nečekaně dlouhé.

 

Stejně strmé a dechberoucí jsou i stezky, které po nich vedou. Závrať tu mnohdy pocítí i lidé, kteří na ni běžně netrpí.

 

Pěšiny, zejména nad hranicí lesa, bývají vyšlapané v pohyblivé suti skládající se z různě velkých kamenů, které mívají i velmi ostré hrany (podle toho, z jaké jsou horniny a jak dlouho byly vystaveny erozi). Takový podklad při sestupu podjíždí, noha se smeká, uvolněné kameny padají dolů ze svahu, kde mohou někoho zranit.

Skály, především v jižněji položených masivech, se pod nohama i rukama drolí, za deště "samovolně odtékají" do údolí - buď vymletými koryty nebo přímo po cestách.

Cestičky vysoko mezi štíty vedou i přes ostré skalní výstupky, o něž  lze zakopnout (a upadnout) nebo si mezi ně zaklínit nohu. Na obtížnějších trasách může být nutné překonat menší, avšak příkré a omleté skalní plotny. Někdy je třeba se prosoukat relativně úzkou skalní puklinou.

 

 

Ve vyšších polohách, na severních svazích a v roklinách se nevyhnete zbytkům mokrého sněhu, jehož vrstva může být poměrně silná (zapadnout lze při troše smůly až po kolena), mokré kameny mohou být kluzké, stejně jako klády nebo prkna použitá ke zpevnění cest vybudovaných vysoko nad skalními srázy (o ocelových nášlapných prvcích ani nemluvě).

 

Základem bezpečnosti a osobní pohody jsou proto dobré, tedy kvalitní, pohodlné, dostatečně vysoké, pevné a nepromokavé pohory s vyztuženou špičkou a přilnavou, bytelnou podrážkou, opatřenou hrubým vzorem.

Plátěné tenisky nebo dokonce otevřené sandály se na výšlap po Dolomitech rozhodně nehodí. V botách je potřeba mít naprostou jistotu, nesmějí být volné nebo naopak tlačit, musejí nohu ochránit. Jedno smeknutí může stát člověka život. VIDEO

I obyčejné otlaky, puchýře a odřeniny mohou v náročném terénu pěkně potrápit nebo i ohrozit zdraví. Drobné obtíže zmírní prostředky z dobře vybavené lékárničky, nicméně i tak platí, že s bolavýma nohama člověk daleko nedojde, rychle se unaví, jeho pozornost klesá. Zvláště za mizerného počasí může dojít k úrazu.

Mimo níže položené široké cesty vybudované k zásobování dostupnějších bud se může stát, že kromě nohou budete potřebovat i ruce. Někdy jsou k dispozici ocelová lana, v méně exponovaných úsecích se lze přidržet skal. Pokud se ochladí, prokřehlé ruce jsou k ničemu. Proto se hodí i tenké rukavice.

V lokalitách, kterými za 1.světové války vedla frontová linie, bývá ve skalách množství dutin a tunelů. Nejsou-li dlouhé a členité, postačí světlo mobilu. Mnohem výhodnější je ale zabalit si pro tento případ do batohu také čelovku (samozřejmě s dostatečně nabitými bateriemi), díky níž pak nejen uvidíte, ale navíc budete mít i volné ruce.

Narazíte-li cestou na pověstné italské ferraty (Via Ferrata, Klettersteig - v mapách bývají zakresleny řadou červených křížků, symbolem lezce a označeny jménem), bez speciálního vybavení se na ně nevydávejte. Totéž platí pro lezení po ledovcích, které jsou v létě rozměklé a nebezpečně kluzké.

 


VIDEO

Při plánování trasy nepřeceňujte své síly, program přizpůsobte nejslabšímu členovi skupiny. Marody nechte vyležet nebo jim dopřejte jinou nenáročnou činnost. Nestihnete-li, co jste chtěli, svět se nezboří. Je rozhodně lepší nechat si něco na příště, než se zmrzačit nebo zabít.

Převýšení, které v Krkonoších zvládnete naprosto bez problémů, Vám v Dolomitech může dát pěkně zabrat. Pohyb po nezpevněném podkladu je únavný, stoupání a klesání bývají velice příkrá a dlouhá. Disponované osoby, ale nejen ony, mívají v nadmořských výškách kolem 2 500 m potíže pramenící z nižšího atmosferického tlaku vzduchu. Ačkoliv cíl může být zdánlivě na dosah, dojít k němu často trvá mnohem déle, než natěšení turisté očekávají.

Neměřte své výkony na kilometry vzdálenosti a metry nadmořské výšky, ale na zážitky. Kochejte se krásou krajiny a pokud existuje možnost si cestu jakkoliv zjednodušit, využijte ji.  

O nástrahách počasí a všem, co s nimi souvisí, někdy příště.

Martina Moudrá