Skip to content Skip to navigation

Nejhezčí zážitky z mých italských Velikonoc (Karla Slezáková)

nejhezci-zazitky-z-mych-italskych-velikonoc3. dubna 2015,  06:34

Velikonoce jsou tady v Itálii nejdůležitějším svátkem roku, a tudíž se slaví víc, než v České republice. Ale já mám raději ty naše pohanské zvyky, než ty křesťanské.  A jelikož jsem vyčůraná, vybírám si z obou to nejlepší.

 

Hezky česky si obarvím vajíčka - jak vařená tak vyfouknutá, upeču mazanec, tvarohového beránka, do vázy dám zlatej déšť a kočičky, Mauriziovi pomlázku do ruky (tahle tradice se mu moc zamlouvá) a celou kuchyň velikonočně vyzdobím.

 

 

V pondělí ráno si Maurizio vezme pomlázku do ruky. Za ty roky už si to pamatuje, viděl i mého švagra, jak se to správně dělá. Tahle tradice se mu moc zamlouvá.

 

 

Skoro všichni Italové jsou křesťané, většina katolíci. Naše pohanské tradice neznají, ale jejich velikonoční svátky jsou provázeny mnoha křesťanskými tradicemi.  V každém městě a vesnici se konají velká procesí.

 

 

Poprvé jsem jedno takové procesí zažila v Massa Martaně. Ochotníci se převlékli do kostýmů a zahráli Ukřižování Ježíše Krista. Byl Velký (Svatý) pátek, večer, venku tma a zástup lidí se vydal od kostela směrem ke hřbitovu. První jde ,,Ježíš,, a vleče příčný trám svého kříže. Několikrát upadne a je bičován, za doprovodu zvuku řinčících řetězů, které táhne po zemi. Dojde až na popraviště, kde ho přivážou ke svislé části kříže. Zpátky ke kostelu se procesí vydá už za sochou ukřižovaného Ježíše Krista, kterého nese šest mužů a za sochou Panny Marie. Návrat je za zvuků kapely, která hraje pohřební písně. Nic veselého, ale velice, velice zajímavé. 

 

 

Oproti tomu krásné a veselé procesí jsem zažila v Sidernu. Jmenuje se: ,,Svelata,, a znamená to: ,,Oznámení,, o vzkříšení Ježíše Krista. Když se Panna Marie od Svatého Jana dozví, že Ježíš žije, běží mu vstříc a při setkání odhodí svůj černý závoj. Procesí se koná mezi dvěma kostely. Od jednoho vychází socha Ježíše, od druhého socha Panny Marie a uprostřed se sejdou.

 

 

Pro představu přikládám krátké video.

Poté procesí za doprovodu veselé hudby prochází městem.

Krásná ovšem nejsou jen tyto procesí. Krásná jsou i obrovská čokoládová vajíčka. 

Nákupní centra jsou plné velikonočních ozdob, sladkostí a hlavně obrovských čokoládových vajec s překvapením. A nejen nákupní centra, ale i všechny bary a kavárny jsou zavaleny obr vejci. 

K prvním Velikonocům jsem dostala čtyři, každé od jiné firmy, v každém jiné překvapení. Někde šátek, jinde peněženka, stříbrný přívěsek či plyšák.

 

 

O Velikonocích se v Itálii sejde celá rodina i s příbuznými u nedělního oběda, který je opravdu pestrý. P okud je někdo sám doma, pozvou ho na oběd kamarádi či sousedi - o Velikonocích by neměl být nikdo sám (jako u nás o Vánocích). A tak se před pár lety stalo, že i mne pozvala maminka mého kamaráda Irenea. 

 

Hodně rodin jde v neděli před obědem na mši, kam donese košík s chlebem, vejci a vínem, který jim pan farář posvětí. Každý pak u oběda dostane kousek.

Pak všichni společně otevřou čokoládová vajíčka.

 

V pondělí se většinou pořádá rodinný piknik v přírodě. Ti co bydlí v horách jedou k moři a ti od moře do hor. My letos budeme na oběd venku i v neděli. Nedělala jsem totiž ani velikonoční výzdobu, nepeču, nevyvářím, protože doma je bez Sannynky tak nějak smutno a prázdno. 

 

Snad tedy alespoň zhubnu, vždyť včera a dnes tu bylo přes dvacet stupňů ve stínu. Léto se blíží a mne pupek tíží. No ale řekněte sami, dá se těm dobrotám odolat? Nedá!

 

Karla Slezáková

Autor článku: