Skip to content Skip to navigation

Panika kolem Černobylu ublížila lidem více než radiace (Vítězslav Kremlík)

Výsledek obrázku pro černobyl12. března 2019,  12:29

Počet obětí byl mnohem nižší, než si veřejnost myslí. Navzdory zprávě OSN však lidé stále věří děsivým hoaxům ve stylu Akta X.

V březnu si připomínáme výročí 8 let od havárie ve Fukušimě (11. března 2011), která se líčí jako „nový Černobyl“. Německo následně oznámilo, že do roku 2022 uzavře všechny své jaderné elektrárny. V lednu 2019 německá vláda oznámila, že během 20 let uzavře také svých 84 uhelných elektráren. Nad Německem se vznáší Damoklův meč energetického blackoutu.

Chceme-li hledat efektivní alternativy k fosilním palivům, bez jaderné energie se neobejdeme. Energetická sebevražda Německa, které bude závislé na dovozu elektřiny, to ukazuje velice názorně. V cestě ale stojí pověry (urban legends), které zkreslují přínosy a rizika jaderné energie. [1] Stačí si přečíst sekci „mýty o Černobylu“ na webu města Pripjať kousek od Černobylu a člověk zjistí, že všechno je trochu jinak, než jsme si celý život mysleli. [2]

Letitými představami otřásla už v roce 2005 Světová zdravotnická organizace, která zorganizovala mezinárodní fórum (s účastí vlád postižených zemí) ke zhodnocení dvaceti let výzkumů dopadů havárie. Zprávu s názvem „Chernobyl’s Legacy: Health, Environment and Socio-Economic Impacts“ si lze stáhnout celou [3] nebo si přečíst tiskové prohlášení WHO „Chernobyl: the true scale of the accident“. [4]

Tisková zpráva začíná takto: „Až 4000 lidí by mohlo celkově zemřít (could eventually die) na následky ozáření při havárii jaderné elektrárny Černobyl před téměř 20 lety. To jsou závěry mezinárodního týmu více než 100 vědců. Do roku 2005 však zatím bylo možno připsat účinkům ozáření méně než 50 úmrtí. Téměř u všech šlo o záchranáře, kteří dostali vysoké dávky radiace, mnoho z nich zemřelo pár měsíců po havárii, ale někteří až v roce 2004.“

Padesát mrtvých, to je na největší nukleární pohromu v dějinách překvapivě málo. Odkud se ale bere těch 4000 lidí, kteří by mohli – možná – umřít, ale ještě neumřeli?

Z úvodu zprávy (Summary) dále cituji: „Počet úmrtí na rakovinu, kterou způsobilo ozáření při černobylské havárii, není možné spolehlivě odhadnout s jakoukoli přesností... Projekce indikují, že u nejvíce postižených populací (likvidátoři havárie, evakuovaní, obyvatelé nejpřísněji hlídané oblasti) se celková úmrtnost na rakovinu můžezvýšit až o několik procentkvůli ozáření při havárii. Může jít až o několik tisíc úmrtí na rakovinu navíc, což je zvýšení oproti asi sto tisícům úmrtí na rakovinu, které se očekávají u těchto populací z jiných příčin, než je radiace.Nárůst v tomto rozsahu je však velmi obtížné detekovat, i při velmi pečlivých epidemiologických studiích“.

Neznamená to, že nikdo nebyl postižen. Ale není to prostě nárůst o stovky procent, jak by člověk očekával. Ukrajina ani Bělorusko nepatří k zemím s nejvyšším výskytem rakoviny na 100 tisíc obyvatel, to dosvědčí pohled do libovolné statistické ročenky.

Strana Zelených v Evropském parlamentu byla zklamána (či spíše zděšena) optimistickým tónem WHO, a tak si objednala vlastní zprávu (pod zkratkou TORCH), [5] která podle očekávání čísla úmrtí notně přifoukla. Tato alarmistická zpráva měla v médiích větší ohlas, protože senzace táhnou. Dr. Fairlie, který to psal, dostal prostor i v českých médiích (Titulek: „Černobyl stále zabíjí: Na rakovinu zemře ještě 40 000 lidí, tvrdí vědec“).[6] Že je dr. Fairlie účelově najatý stranou Zelených, to se ale v novinách neobjevilo. Ale zcela správně se tam objevil nesouhlas českých vědců, kteří kritizovali spojování nedávného nárůstu výskytu rakoviny s Černobylem.

Mluvčí Ústavu zdravotnických informací a statistiky, který spadá pod české ministerstvo zdravotnictví, tehdy uvedl: „Tyto údaje a trendy nelze nijak spojovat s 30 let starými událostmi v Černobylu.“ Přednosta Kliniky nukleární medicíny a endokrinologie Fakultní nemocnice Motol Petr Vlček uvedl k nárůstu karcinomů štítné žlázy: „Pokud by to bylo závislé jenom na Černobylu, tak by musely prakticky stoupat počty všech karcinomů. Stoupají jen ty malé.“ [6, 8]

K nárůstu výskytu rakoviny sice ve světě opravdu dochází. Viz třeba článek „WHO zveřejnila děsivá čísla, rakovina se vymyká kontrole“.[7] Ale nelze to přičítat Černobylu. K nárůstu počtu zjištěných případů nádorových onemocnění došlo jen u malých, obtížně zjistitelných nádorů. To proto, že ty do té doby unikaly pozornosti. Dokud vlna zájmu nezpůsobila pečlivější vyšetřování populace a větší prevenci. Nedošlo tedy ke zhoršení zdraví, ale o zlepšení detekce. Dokumentuje to třeba studie z The New England Journal of Medicine z roku 2016.[8]

I TORCH přiznává (str. 16), že dopady radiace byly obecně nízké a tedy špatně detekovatelné: „Jen velké, nákladné a zdlouhavé epidemiologické studie dokážou odhalit účinky, kde je signál (zvýšení výskytu rakoviny) slabý a datový šum (vysoký přirozený výskyt rakoviny) silný. Často spíše vidíme řadu malých studií, kde každá ukazuje jen pár případů onemocnění navíc, čímž se ale moc nedokazuje.“

Zatímco ale zprávě Zelených se v našich médiích dostalo hojné pozornosti, o zprávě Světové zdravotnické organizace u nás skoro nikdo neslyšel. Pro novináře platí, že dobrá zpráva, není zpráva. Zaznamenal jsem snad jen Brezinův článek z roku 2006, jinak ticho.[9]

Z čeho vůbec plynou apokalyptické představy veřejnosti o Černobylu? Jednak jsou tu ohromující počty stovek tisíc evakuovaných osob, které byly z oblasti vystěhovány. Obraz opuštěných vylidněných měst zarůstajících trávou vyvolává dojem krajiny po atomové válce, ačkoli v Černobylu k žádnému jadernému výbuchu nedošlo.

Spousta lidí si představuje, že byl nějaký jaderný hřib nad Černobylem. Není tam ani žádný kráter. Došlo pouze k normální explozi (nikoli jaderné) a k požáru. Díky tomu do atmosféry celé dny unikala oblaka kontaminované radioaktivní páry. Věděli jste, že další bloky elektrárny vyráběly elektřinu ještě do roku 2000?

Hrozivě také zní údaj, že zamořená oblast zahrnuje pět milionů lidí. Už se ale neřekne, že ono zamoření je velice nízké (10 – 20 mSv). Lidé evakuovaní z těsného okolí Černobylu dostali dávky 30 – 50 mSv ozáření. Mnohem většímu ozáření byly vystaveny statisíce likvidátorů havárie, kteří dostali celkovou dávku 100 až 200 mSv. [10]

Zní to jako vysoká čísla, ale srovnejme to s návštěvou na rentgenu v nemocnici. Americká lékařská asociace (AAPM) [11] uvádí, že rentgenové vyšetření není nebezpečné, pokud účinné dávky záření jsou pod 50mSv na jedno vyšetření nebo pod 100 mSV u několika vyšetření v krátkém časovém období. Pro pracovníky, kteří s radiací pracují, je stanoven zdravotní limit 20 mSv ročně.

To se ovšem týká dospělých. Dětský organismus je zranitelnější, proto na rentgen neposíláme těhotné matky. Proto také Černobyl spojujeme s nárůstem výskytu nádorů štítné žlázy u dětí, což je naštěstí snadno léčitelné.

Pro srovnání dodejme, že na Zemi jsou oblasti (hlavně ve vyšší nadmořské výšce, kam dopadá více kosmického záření), kde je přirozená radiace více než globální průměr 2,4 mSv ročně...třeba i 260 mSv ročně.[12] Překvapivě tam mají menší výskyt rakoviny, snad že si tamní organismy vyvinuly lepší sebeopravné mechanismy (anglicky „hormesis“).

 

V březnu 2019 vychází kniha Vítězslava Kremlíka s názvem

V březnu 2019 vychází kniha Vítězslava Kremlíka OBCHODNÍCI SE STRACHEM

 

Bohužel se stalo zvykem, každé zdravotní postižení na Ukrajině dávat za vinu Černobylu. Každý v médiích viděl jistě nějaké tělesně postižené označované za oběti Černobylu (tzv. Děti Černobylu). Například beznohá atletka, o které psal Blesk. [13] Jde o osobní tragédii, nepochybně. Novinářské hyeny takové příběhy zbožňují. Ale není pravda, že v oblasti došlo k neobvyklému zvýšení četnosti zdravotních postižení. Vytrhávat jednotlivý případ z celkového kontextu je neprofesionální.

Typická věta z médií: „Na Ukrajině se dodnes rodí postižení lidé“. Ano. Postižení lidé se rodí na celém světě. Odjakživa. BBC: „Britská pediatrička Rachel Furly říká, že v nejtěžších případech se rodí děti bez končetin a v jednom případě se narodilo dítě se dvěma hlavami.“ [14] Takové otřesné věci se opravdu dějí. Polycephalii znali už staří Řekové (vizWiki). Ale na Ukrajině se nedějí o nic častěji než na opačném konci světa.

Pokud vygooglujete „horrors of Chernobyl“, vyskočí na vás obrázky děsivě zdeformovaných mutantů. Jde o typický „hoax“ slepený z fotografií, které často vůbec nic nemají společného s Černobylem. Je smutné, když bulvár takto zneužívá fikci na úrovni seriáluAkta Xjako lacinou senzaci. O marných pokusech najít u Černobylu mutantní zvířata viz článek v časopise Vesmír z roku 2001.[15]

K pochopení tak komplexní problematiky nestačí nafilmovat jednoho postiženého, nýbrž potřebujete dlouhodobé epidemiologické studie, které prozkoumají zdravotní výkazy celého státu či kraje za desítky roků.

Cituji ze zprávy WHO (Summary): „Kromě dramatického zvýšení výskytu rakoviny štítné žlázy u osob ozářených v nízkém věku, nedošlo k žádnému prokázanému zvýšení výskytu rakoviny a leukémie následkem ozáření v nejvíce zasažených populacích.“ Výskyt nádorů štítné žlázy u dětí se tehdy významně zvýšil, ale nikoli úmrtnost, protože problém umíme včas podchytit a léčit.

Každý novinář si umí v telefonním seznamu najít nejbližší zdravotnické zařízení, vyfotit tam někoho postiženého a prohlásit: „Hle, oběť Černobylu.“ Organizace, které pomáhají zdravotně postiženým na Ukrajině, rovněž nemají žádnou motivaci proč černobylskou kartu nehrát. Sehnat peníze pro nemocné není snadné a každý argument se hodí.

Starší zpráva OSN z roku 2002 nazvanáHuman Consequences of the Chernobyl Nuclear Accident: „OSN je přesvědčena, že většina deformovaných dětí, které si fotí západní charity, aby získaly financování, nemají nic společného s Černobylem, nýbrž jde o normální deformace, ke kterým v nízké míře dochází v každé populaci.“ [16, 17]

A znovu z tiskového prohlášení WHO: „Ke zmatení ohledně dopadů přispívá to, že tisíce lidí v ozářených oblastech zemřely z přirozených příčin. Zároveň se rozšířilo očekávání, že lidi postihnou nemoci z ozáření. To způsobilo, že místní obyvatelé mají tendenci připisovat veškeré zdravotní problémy ozáření, takže pak pokládají počet úmrtí zaviněných Černobylem za mnohem vyšší, než je ve skutečnosti.“

A hlavně tato pasáž: „Protože dávky ozáření byly tak nízké, není žádný důkaz o vlivu na počet potratů, problémů s těhotenstvím, komplikací při porodu či celkové zdraví dětí. Pozorován je mírný, ale trvalý nárůst zjištěných vrozených deformací v kontaminovaných i nekontaminovaných oblastech v Bělorusku, ten je ale zjevně způsoben zlepšenou detekcí, nikoli radiací.“

Alarmisté, kteří nemají rádi citovanou zprávu WHO, se snažili najít nějaké důkazy o zvýšení deformací novorozenců na Ukrajině. Reuters v roce 2010 třeba informoval o výzkumu dr Wladimira Werteleckiho [18, 19], který podrobně analyzoval data z okresu Rivne na Ukrajině. A zjistil, že postižení nervové trubice (NTC) jsou tu častější než evropský průměr. Pojďme si tento příklad rozebrat. Chápu, že někdo nevěří vládám (které svá selhání bagatelizují) a někdo zase nevěří aktivistům (kteří problémy nafukují), takže nejlepší je ponořit se do studia vědeckých dat osobně.

Wertelecki zkoumal zdravotní záznamy u cca 96 tisíc dětí narozených 2000 – 2006. A zjistil, že na 10 000 dětí tu připadá 22 postižených, což je větší než evropský průměr 9. Bohužel novináři Reuters neumějí číst statistická data a nechápou, co to znamená.

Je zavádějící porovnávat chudou Ukrajinu s průměrem Evropy, což je nejbohatší část světa. Zdravotní stav totiž hodně koreluje se životní úrovní. Jinde ve světě jsou čísla jako 20:10000 zcela běžná. Mimo jiné v Číně nebo Irsku či Argentině. A v zemích jako Turecko či Indie jsou běžná i čísla vysoko přes 20. [20]

Tedy Werteleckiho výzkum – navzdory zavádějícím titulkům v Reuters – pouze podtrhuje uklidňující závěry WHO. Číslo 22 neodpovídá mediálnímu obrazu Černobylu. U největší nukleární katastrofy v dějinách bych čekal spíše výskyt typu dva tisíce z deseti tisíc dětí apod.

Žonglováním se statistikou ale můžete vytvořit iluzi gigantické katastrofy, jak se vám zachce. Stačí třeba srovnat Rivne s nějakou vyspělou zemí, kde se výskyt NDT pohybuje kolem 5:10000. Pak se může napsat, že Černobyl způsobil nárůst postižení o stovky procent oproti „normálu“. Že takové titulky připraví o klidný spánek tamní obyvatele? To lovce senzací nezajímá.

GRAF 1: Výskyt poškození nervové trubice (neural tube defect) ve světě. Sytě oranžová je výskyt 11,7 -22,6 případů na deset tisíc narození. Červená barva je výskyt nad 22,6 případů. Zelené a žluté oblasti jsou na tom lépe – pod 11,6 případů z 10 000 narození. Ukrajinský region Rivne zasažený černobylskou radiací patří k těm, kde je výskyt relativně vyšší oproti bohaté západní Evropě. Ale nijak nevybočuje z toho, co je běžné v chudých částech světa. [20]

Shrnuto a podtrženo, je možné, že ozářená populace má mírně zvýšený výskyt zdravotních problémů, než by měla, nebýt Černobylu. Jejich úmrtnost a nemocnost však nevybočuje z toho, co je běžné i tam, kde žádné ozáření nebylo.

Lidem na Ukrajině mnohem více než radiace ublížila panika, kterou šířila média. Vysídlenci přišli o domov a stali se závislými na pomoci jiných. Uvažují o sobě jako o invalidech, protože jim bylo řečeno, že je čekají hrozné nemoci. Půl milionu lidí sestávající z likvidátorů havárie a z vysídlenců dostal právo se označovat za „oběti Černobylu“ a tento termín jim dal nárok na různé sociální dávky („příspěvek na rakev“ jak poeticky říkají). Pochopitelně si z toho odvodili, že je čekají hrozná zdravotní postižení. Jinak by jim přece nikdo nedával peníze zadarmo. Tito lidé desítky let žijí v hrůze, že se jim zaručeně narodí znetvořené děti nebo že oni sami podlehnou hrozným onemocněním. Vystrašená veřejnost se bojí jíst potraviny vypěstované na Ukrajině, takže místní zemědělci přišli o možnost obživy.

Ekonomická motivace udržovat „Černobylskou lež“ při životě“, je bohužel velká. Místní obyvatelé, pokud se prohlásí za „oběť Černobylu“, dostávají sociální dávky. Ty peníze jsou pro lidi důležité, je to chudá země. Neziskovky, které shánějí peníze pro postižené, také nemají důvod zabíjet husu, která snáší zlatá vejce. Obchodní značka Černobyl je pro fundraising skvělá věc. A pak jsou tu bulvární média, která si spočítají, že hororová fotografie na titulní obálce prodá více výtisků. Psychické škody tohoto obchodu se strachemjsou ale nedozírné.

GRAF 2: Odpovědi a otázku: „Myslíte, že máte nemoc z ozáření?“ V roce 1990 odpovídalo 263 lidí z kontaminovaných vesnic a 263 lidí z kontrolních nekontaminovaných vesnic. [21]

 

Tři roky po výbuchu elektrárny na Ukrajině vyšetřovala komise Mezinárodní agentury pro atomovou energii.[21] Nezjistila žádné jednoznačné zdravotní následky (kromě oněch 50 mrtvých), ale konstatovala, že si přesto polovina populace myslí, že má nemoc z ozáření. Obavy z ozáření měly vážné dopady na psychiku. Zvýšený krevní tlak, problémy se spánkem a zvýšená konzumace alkoholu, deprese.

To je odvrácená tvář „předběžné opatrnosti“. Posttraumatický stres způsobený... tím, že se neříká pravda.

To jediné, čeho se musíme bát, je strach sám. Ten bezejmenný neodůvodněný děs, se kterým se nedá vyjednávat a který paralyzuje potřebné úsilí, jak ústup proměnit v cestu kupředu.“(F.D.Roosevelt 1933)

 

(Tento článek vyšel 10.3.2019 na vzdělávacím portále Osel.cz)

REFERENCE

[1]Jaderný výbuch a ekologická katastrofa? Toto jsou největší mýty o Černobylu.Eurozpravy.cz10.2.2019.

[2]http://pripyat.com/en/articles/ten-myths-about-chernobyl-disaster.html

[3]Chernobyl’s Legacy: Health, Environment and Socio-Economic Impacts

[4]Chernobyl: the true scale of the accident

[5]TORCH: The Other Report on Chernobyl (Greens/EFA in European Parliament, 2006).

[6]Černobyl stále zabíjí: Na rakovinu zemře ještě 40 000 lidí, tvrdí vědec

[7]WHO zveřejnila děsivá čísla, rakovina se vymyká kontrole

[8]Vaccarella, S.Worldwide Thyroid-Cancer Epidemic? The Increasing Impact of Overdiagnosis.The New England Journal of Medicine, 2016, Vol. 375, p. 614-617.

[9]Brezina, I. Zabíjel strach, ne atom.MF Dnes. 25.4.2006.

[10]Gale, R.P., Lax, E.Radiation: What It Is, What You Need to Know.Knopf Doubleday Publishing Group, 2013, page94

[11]AAPM Position Statement on Radiation Risks from Medical Imaging Procedures. 13.12.2011.

[12]Vaiserman, A. et al. “Health Impacts of Low-Dose Ionizing Radiation: Current Scientific Debates and Regulatory Issues”Dose-response : a publication of International Hormesis Society, 2018, Vol. 16,3.

[13]Blesk: Děti Černobylu: Tatsiana se narodila bez nohou, je z ní úspěšná sportovkyně

[14]Chernobyl’s legacy 30 years on.BBC. 26.4.2016.

[15]Glazko, V a T. Genetické důsledky Černobylu, mýty a skutečnost.Vesmír85, 201, 2006/4.

[16]'Myth' of Chernobyl suffering exposed.Guardian, 6.1.2002,

[17]Human Consequences of the Chernobyl Nuclear Accident. UNICEF and UNDEP, 22.1.2002

[18]Higher birth-defect rate seen in Chernobyl area.Reuters24.3.2010.

[19]Wertelecki, W. Malformations in a Chernobyl Impacted Region. Pediatrics, 2010, Vol. 125, p. 834 – 843.

[20]Zaganjor I, Sekkarie A, Tsang BL, Williams J, Razzaghi H, Mulinare J, et al. (2016) Describing the Prevalence of Neural Tube Defects Worldwide: A Systematic Literature Review.PLoS ONE 11(4)

[21]Ginzburg, H.M. The psychological consequences of the Chernobyl accident--findings from the International Atomic Energy Agency Study.Public Health Reports. 1993 Mar-Apr; 108(2): 184–192

Vítězslav Kremlík

Rubrika: 
Autor článku: