Skip to content Skip to navigation

Protižidovské štvanice za hilsneriády jsou velkou ostudou českých dějin (Jan Ziegler)

Související obrázek1. července 2018,  11:39

Antisemitská hysterie propukla v Čechách roku 1899. Příčinu k nim zavdala středověká pověra, že Židé potřebují krev křesťanské panny ke svým obřadům.

To je totální nesmysl, ale nevzdělanost sehrála svoji úlohu.

Toho roku byla na velikonoční Bílou sobotu prvního dubna nalezena v lese nedaleko města Polná na Českomoravské vysočině zavražděná devatenáctiletá švadlena Anežka Hrůzová. Někdo ji uhodil kamenem do hlavy a pak podřízl krk. Pitvu provedli místní lékaři Michálek a Prokeš, kteří v pitevním nálezu uvedli: „Smrt nastala úplným vykrvácením, ale množství sražené krve, které se našlo na místě, neodpovídalo tomu, kolik jí musela ztratit.“ Tento závěr ovšem později zpochybnili renomovaní odborníci – profesoři lékařské fakulty Karlovy univerzity v Praze, kteří doložili, že vyteklá krev se za dobu od smrti do nálezu mrtvé mohla vsáknout do země.

Z vraždy byl obviněn tehdy dvaadvacetiletý nepříliš inteligentní židovský mladík Leopold Hilsner. Přestože důkazy proti němu byly chabé, respektive nebyly téměř žádné, až na pochybná svědectví nevěrohodných osob, byl odsouzen k trestu smrti, který mu byl později milostí císaře Františka Josefa I., změněn na doživotní vězení.

Jenomže lidová nevědomost podněcovaná antisemity z toho vykouzlila nesmysl, že Hilsner vraždil vlastně proto, že Židé potřebují ke svým obřadům krev křesťanské dívky. A toho roku židovský svátek Pesach shodně připadl na Velikonoce.

Je ostudou, že hodně čecháčků podlehlo hysterii, zúčastnilo se antisemitských štvanic a pogromů na Židy. Je jasné, že velkou roli v tom hrála nevědomost a nevzdělanost. Smutné ovšem je, že na této kolektivní nenávisti se podíleli i lidé vzdělaní. U nich soudím, že to byl úmysl, protože takové hlouposti nemohli věřit. Je smutné, že u mnoho lidí podlehlo protižidovské psychóze.

K T. G. Masarykovi lze mít výhrady, třeba i k jeho nevědeckému hodnocení českých dějin. Ale velké uznání si profesor Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze zaslouží za boj proti podvodům s rukopisy královedvorským a zelenohorským a především za statečné postoje v době hilsneriády, kdy se rázně postavil proti hloupé antisemitské pověře. Ovšem vytrpěl si za ně dost. Anonymní dopisy typu „Zasloužil bys, Masaryčku, jít s Hilsnerem na houpačku!“ byl ještě relativně neškodné. Demonstranti mu však vymlátili okna u jeho bytu, studující mu pískáním a řevem rušili přednášky na univerzitě, a z Polné, kam přijel inkognito, po poznání jedním jeho studentem, který tam byl na prázdninách, musel utíkat před rozlíceným davem, jež po něm házel kameny.

Záměrně neuvádím všechny historické souvislosti, které nepovažuji za podstatné a není na ně v tomto blogu ani místo. Ale hilsneriáda stále varuje, kam až může vést davové šílenství. Smutné rovněž je, že víře v nesmysl tehdy podlehla i velká část českého obyvatelstva. A ještě horší je, že k antisemitským útokům zneužívají nešťastnou polenskou událost i někteří současníci. Jedním z nich je například Adam B. Bartoš, který už byl pravomocně odsouzen za podněcování protižidovské nenávisti, právě v souvilosti s polenskou vraždou.

Jan Ziegler

Autor článku: 


Pojištění.cz - Nejširší nabídka online pojištění v ČR!
Srovnejte si nabídky pojišťoven a sjednejte si nejvýhodnější pojištění ONLINE.