Skip to content Skip to navigation

10. března 2014,  11:39

Elita - z latinského eligere - vybírat, vyvolit, označuje kategorii osob, které zaujímají vedoucí úlohu; ty nejlepší - výkvět. Tolik slovník cizích slov. Elity národa pomohly v roce 1918 ke vzniku samostataného státu, který byl bohužel Rakousko-Uhersko v malém.

Přesto je nutné se sklonit před tím co naší předci za dvacet let dokázali. Ve své době jsme patřili k hospodářsky nejvyvinutějším státům světa, a přes národností problémy, které stát dostal do vínku, byli jsme ve středoevropském prostoru oázou demokracie. Bohužel naše republika neměla dlouhého trvání.

Z důvodu ohrožení nezávislosti dochází roku 1938 k prvnímu exodu našich elit. V době protektorátu jsme o ně přicházeli popravami a oběťmi na válečném poli. Stát přišel o 365 000 obyvatel, což nás staví na desáté místo v počtu obětí na počet obyvatel,. Po skončení  II. světové války následoval odsun německého obyvatelstva, které bylo kolektivně potrestáno za neuvěřitelné krutosti války. Následky byly pro oblasti Sudet tragické. Do opuštěných oblastí se stěhovali vojáci (Doupov apod.), nebo Češi z Banátu a Volyně; Romové ze Slovenska;  Maďaři, kteří se chtěli vyhnout potenciálnímu odsunu, či Slováci, hledající lepší život. Někteří neuměli ani číst ani psát.

Ale nejhorší ranou pro naše elity byl Únor 1948, po kterém odešly sta tisíce schopných lidí (nebo byli popraveni a pozavíráni) a kdy nám začala vládnout skupina neschopných a všehoschopných. Tím začal nejdříve pozvolný, později zrychlený úpadek státu.

Po II. světové válce nebylo v Evropě mnoho států, které by byly tak bohaté, jak bylo Československo, které nebylo válkou zpustošené. Nikdy v historii jsme neměli takovou příležitost k hospodářském rozvoji  jako po II. světové válce. Bohužel vlastní vinou jsme ve volbách v roce 1946, kdy velká část našich obyvatel podlehla vábení komunistů, dali k tomuto úpadku svůj hlas.

Nejdřív jsme žili z toho, co nám předchozí generace zanechaly. Šance, která se objevila v roce 1968, rychle skončila; a stát začal žít na úkor budoucnosti.

Ale horší než hospodářký pád, byl morální pád společnosti. Plně se projevil v době politických procesů, kdy lidé uvěřili záplavě komunistických lží o souzených lidech. Vrcholem byli neuvěřitelné petiční kampaně, které nás pronásledují dodnes.

Chvilkové vzplanutí v roce 1968 dokázalo v lidech zapálit opožděný oheň vlastenectví. Konec způsobený příchodem "spřátelných vojsk", byl pro hodně lidí krutým vystřízlivěním. Následovala další mohutná vlna emigrace, po níž následovalo normalizační zahnívání, kdy se všichni stáhli na své chaty, chalupy, k poslouchání Hlasu Ameriky a k přísloví: "Kdo neokrádá stát, okrádá rodinu."

Nakonec sen mnohých lidí se v listopadu 1989 naplnil. Komunisti padli. A ejhle. Elity, které by nám mohli říci jak dál, povětšinou byli v emigraci nebo umřeli. A ti co zůstali a pamatovali, byli ve věku, kdy je nikdo nechtěl poslouchat a nebo byli jednou nohou v pánu.

Výsledek? Začali nám vládnout ti, kteří měli ostré lokte a tušili, že se jim naskytla  neopakovatelná příležitost  rychle zbohatnout. A nejsou to ti  které si občané volí. Jsou to ti v pozadí, kteří politiky - naší "elitu" pomocí peněz a lobingu ovládají.

Nedá mi než abych připojil slova Karla Čapka, které jsem našel v úvodu knihy, jejíž obal je součástí blogu a z níž jsem při svém psaní vycházel.

Ano, mnoho se změnilo, ale lidé zůstali stejní; jenomže teď víme líp, kdo je kdo. Kdo je slušný, byl slušný vždycky; kdo byl věrný, byl věrný i teď. Kdo se točí s větrem, točil se s větrem i dřív. Kdo myslí, že teď přišla jeho chvíle, myslí vždycky jenom na sebe. Nikdo se nestává přeběhlíkem, kdo jím nebyl vždycky. Kdo mění víru, neměl žádnou. Člověka nepředěláš, jenom se Ti vybarví.

Vladislav Svoboda

Rubrika: 

Komentáře

Je to do značné míry pravda, ale ne celá. Totiž v roce 1946 dost lidí vidělo v Sovětech jenom ty, kteří jim pomohli od Hitlera. A druhá část je ta, že líp nedopadly ani jiné Sověty obsazené země, které komunisty většinově nevolily.

Obrázek uživatele Nemcour

To co bylo " vybito" během okupace nám pak bohužel chybělo v roce 46 a hlavně v roce 48......a to dost podstatně.....Mimochodem, čest jejich památce.....

Obrázek uživatele Mrkva

To co nám chybí jsou morální elity ke kterým by národ vzhlížel..........

Obrázek uživatele 2kedar

Tenkrát elita, dneska jelita.