Skip to content Skip to navigation

StB byli oproti dnešním sledovačům břídilové (Karla Šimonovská - Slezáková)

Karla Šimonovská - Slezáková27. září 2020, 12:08

A pak ať mi někdo říká, že se na blozích moc odhaluju. Vždyť dnes nás sledujou na každém kroku a vůbec nám to nevadí!

Tak tohle je fakt mazec, vůbec nám nedochází, kde všude nás sledujou. A když nám to dojde, změníme to? Ne! Přece nebudeme bez počítačů, mobilních telefonů a slevových kartiček. Zrovna včera jsem dostala v Kauflandu u nákupu za tři tisíce slevu čtyři koruny díky registraci mých dat, no panečku, to je paráda ne? Vůbec mě nenapadlo, že kvůli téhle ,,úžasné" kartičce o mně zpracovávají veškerá data. Vědí kdy a co nakupuju, v jakém marketu, jaké slevy - s tím si u mne užijou, já beru všechny slevy, protože vím, že datum minimální spotřeby nic neznamená. Třeba taková dobrá čokoláda Hachez, ta je výborná ještě půl roku po datumu minimální spotřeby. V únoru, jak začala Corona, snědla jsem jich několik balení - prošlé v červenci. Ani barvu nezměnila a lupala stejně krásně jako čerstvá. Nebo bílé sladké jogurty od Activie, co procházejí, ty zase šoupnu do mrazáku a mám k telce zmrzku, po které se netloustne. Takže slevy dobrý, ale ty bez kartičky. Nemusí přeci vědět, kolik toho sežeru a jaká jsem šetřilka.

V počítači je to zase chytrej strejda, kterej o mně ví úplně všechno. ,,S tím ti pomůže strejda Google," slýchávala jsem často, když Google začal pronikat do našich domácností. Netušila jsem, že za jeho rady platím mým soukromím. Cokoli hledám na internetu, vyskakuje mi pak týden v počítači při každém překliknutí. Ví jakou hudbu poslouchám, sám mi ji nabízí, zná žánry filmů, na které se dívám (naštěstí už jsem vyřadila ty s hvězdičkou) a cokoli koupím, bude mi nabízet několik dní, až to leze krkem.

Nedávno mě dost překvapil, když byl zaplej v obýváku, jen tak sám, na konferenčním stolku a já luxovala.

,,Michale ten tyčovej lux od ségry je úžasnej, jak má ty ledky tak vidím každé smítko. Kdyby se mi rozbil, hned si kupuju novej, je fakt výbornej," křičela jsem z obýváku do kuchyně na Michala. Po doluxování jsem si sedla k počítači a na Google na mě začaly vyskakovat reklamy na poslední modely tyčových vysavačů s osvětlením.

,,To jsem blázen, žádnej lux jsem na Google nehledala, on mě snad slyší nebo dokonce vidí." Připadala jsem si zralá na Chocholouška a pokračovala nahlas ve svých úvahách.

,,No jestli mě vidí v tuhle chvilku, tak ten pohled mu teda nezávidím." Neučesaná, nenamalovaná, bez podprdy, to se asi dost lekl. A teď si představte,, jestli nás ten Googlik někdy vidí na záchodové míse, kam si mnozí z nás nosí telefon (s vnitřní kamerou) a čtou si v něm nebo sledují různá videa. Doufám, že mi to tu ti chytří vysvětlí a ujistí mě, že kamerou ani mikrofonem nás nikdo nesleduje. Ale co ten vysavač? Náhoda?

U každé aplikace chtějí povolení přístupu k mikrofonu i ke kameře a já to vždycky blbka povolím všechno, vždyť kdo má čas a náladu číst celá pravidla. No jestli mě vidí, tak to jim přeju. To mají za to, že se nemodlili! Michal už si zvykl, že to po ránu nebo při úklidu není pěkný pohled, hezká už jsem totiž byla, ale je fajn, že mě má rád takovou, jaká jsem - jen musí občas zavřít oči. Já se sebe taky občas ráno leknu, ale po těch letech ... . Nebyla jsem hezká jako dítě ani jako dospívající. Při té třicítce se to trochu zlepšilo, ale kolem čtyřicítky už to šlo zase z kopce. No a teď, kdo mě má na Facebooku tak ví, že už raději fotím ostatní, krajinu a jídlo než sebe. On ten špekáček nad ohněm je totiž hezčí a štíhlejší než já. To jsem jen odbočila pro uvolnění - nerada píšu negativní blogy, ale to naše sledování mě začíná trošku štvát, slušně řečeno.

Jak mi psala do komentářů pod minulým blogem jedna holčina z Itálie - nejdůležitější v životě je zdraví a hned po něm svoboda. Jenže jsme svobodní, když jsme všude sledováni?

Co to je, taková jedna estébácká štěnice v lustru, oproti chytrému telefonu, který máme všude sebou - od kuchyně přes postel.

Co to je, takovejch pár panáčků stojících před domem a poté sledujících nás ,,nenápadně" až na místo, kam máme namířeno, oproti chytrému telefonu, který vozíme sebou každodenně, dobrovolně a ve kterém máme nainstalováno spoustu aplikací. Vědí o nás všechno! Naštěstí dotykáč nás neodvleče na vyšetřovnu do Bartolomějské a nebude do nás mlátit.

Estébáci byli oproti dnešním technologiím ve sledování absolutní břídilové.

Ale představte si, že by měli příslušníci StB tenkrát takové vymoženosti, jako jsou na trhu dnes. To si raději ani představovat nebudu. Věděli by kdy a kam jdeme, kdy vstáváme a v kolik chodíme spát, co jíme, s kým se stýkáme, kolik toho za den nachodíme a najezdíme, věděli by prostě všechno.

Naštěstí dnes už StB není, i když pár příslušníků z jejich řad tu k naší lítosti zůstalo - i ve vládě. Je to smutnej příběh, když si uvědomíme, co ti estébáci s politickými vězni dělali (viz. http://www.kriminal-minkovice.wbs.cz/Politicti-vezni-komunismu.html) a nebyli za to potrestáni. Naopak. Komunističtí funkcionáři, od bachařů až po soudce se po roce 1989 odebrali do svých vilek a brali pěkné důchody, mnohem větší než ,,obyčejný" poctivý a slušný člověk. Někteří ,,já nic, já muzikant" převlékli kabátek a protlačili se zpět do vyšších pozic. Jednomu je z toho na zvracení, když čte o tom, jaké zrůdnosti dělali dobrým lidem, jen za jejich jiný názor na politiku.

Díky Bohu, že dneska už tohle nemůžou, i když se snaží, abychom byli zase poslušní. Poslušní jako v dobách, kdy se člověk bál nahlas i doma říct, že se stydí za svého prezidenta, že komunistijsousvině a komunismusjesvinstvo.

S dnešní technologií bychom byli skoro všichni v kriminále, já určitě ;)

Karla Šimonovská - Slezáková

Rubrika: